Botanická zahrada a arboretum Štramberk

Štramberk - východní část města

Kategorie: Přírodní zajímavosti - Zahrada, Park, Lesopark

Botanická zahrada a arboretum Štramberk o rozloze necelých 10 ha se nachází ve východní části města Štramberk, na jihozápadním úpatí kopce Bílá hora (556 m n. m.).

Dnešnímu udržovanému ostrůvku obnažených skal tvořených štramberským vápencem a faunou a florou vázanou na toto specifické prostředí předcházela pohnutá historie.

Těžba v lomu probíhala od roku 1860 do 20. let minulého století. Po ukončení těžby potkal lom Dolní Kamenárka stejný osud jako spoustu jiných opuštěných lomů - vytěžený prostor začal být zavážen odpadem a postupně zde vznikala skládka. Později byl povrch skládky zpevněn a překryt škvárou a vzniklo zde fotbalové hřiště. Nepříznivá situace se obrátila v roce 1996 s příchodem biologa Petra Pavlíka s cílem zřídit zde botanicku zahradu.

Po likvidaci skádky (údajně bylo odvezeno 986 plně naložených nákladních aut) a dosažení holého podloží se dle slov Petra Pavlíka: "naskytla fantastická příležitost vyzkoušet možnost rekultivace čisté holé skály bez jakýchkoli semen rostlin, která na příležitost vyklíčit čekají roky až desetiletí." Podařilo se zde řízeně vytvořit vápnomilná a teplomilná společenstva rostlin štramberského původu na většině plochy arboreta, a současně vytvořit také unikátní vápencový mokřad bohatý na vodní a bahenní rostliny v zatopených jezírkách na dně bývalého lomu. Jsou zde tedy k nalezení místní druhy ohrožených a zvláště chráněných rostlin (mino jiné i orchidejí), které pocházejí především ze záchranného přenosu nedalekého těženého lomu Kotouč, ale také z jiných lokalit.

V současnosti v botanické zahradě kvete více než 1 200 druhů rostlin, např. kriticky ohrožený keř židovník německý (Myricaria germanica), dále pak přeslička různobarvá (Equisetum variegatum), orobinec sítinovitý (Typha laxmannii), kruštík bahenní (Epipactis palustris), tučnice obecná (Pinguicula vulgaris) a hlaváč lesklý vápnomilný (Scabiosa lucida subsp. calcicola).

Mokřady poskytly také útočiště mnoha druhům obojživelníků. Žije zde např. ropucha obecná (Bufo bufo), ropucha zelená (Bufo viridis), rosnička zelená (Hyla arborea), kuňka žlutobřichá (Bombina variegata), čolek obecný (Triturus vulgaris) a čolek velký (Triturus cristatus). Naopak obnažené skály, suťová pole a louky jsou domovem pestré skupiny druhů bezobratlých (jen motýlů zde bylo zjištěno přes 1 100 druhů, včetně endemita jasoně červenookého /Parnassius apollo/): např. saranče modrokřídlé (Oedipoda caerulescens), svižník polní (Cicindela campestris), ale také obratlovců, např. plch lesní (Dryomys nitedula) a dlask tlustozobý (Coccothraustes coccothraustes).

Přes 20 m vysoké skály jsou vyhledávaným cílem mnoha horolezců - jak profesionálů, tak začínajících amatérů. Mimo horolezce jsou skály výzvou také pro geology a sběratele fosílií. Štramberský vápenec je v některých místech lomu velmi bohatý na různé zkamenělé organismy nebo jejich části, např. články lilijic, ostny a destičky ježovek, žraločí zuby, schránky ramenonožců, částí kolonií mechovek, schránky mlžů a další.

Speleology zase láká k probádání Pouťová jeskyně objevená 1. května 1999 v době štramberské pouti. Jeskyně o současně známé délce 55 m je vertikálního charakteru, kdy původní tektonický zlom v druhohorních vápencích byl vyplavován vodou z ledovců v době posledního zalednění. Díky propasťovitému charakteru je jeskyně bez krápníkové výzdoby. Vstup do jeskyně je opatřen mříží. Návštěvník může z hrany vidět do hloubky 12 m, poté se jeskyně stáčí lehce doprava.

Pozornost určitě upoutá vystavěný kamenný labyrint (insipirován labyrintem z řeckých bájí a pověstí, který byl jakýmsi vězením pro nettvora s lidským tělem a býčí hlavou - Minotaura). Ten má symbolizovat středomořskou oblast - o Štramberku se někdy říká, že z botanického hlediska je nejsevernějším výběžkem Středomoří.

Určitě si najděte čas a do Botanické zahrady a arboreta Štramberk zavítejte. Ať už jako geolog, speleolog, horolezec, botanik, zoolog nebo jen jako "obyčejný návštěvník". Toto místo si určitě při chůzi po chodníčcích na dně bývalého lomu, sevřeni mezi vysokými bílošedými stěnami kypícími životem, zamilujete.

Ve Štramberku strojí za to také navštívit Jeskyni Šipku, Štramberskou Trúbu nebo Aqua Terru - Mini ZOO. Jen přes kopec Bílá hora (556 m n. m.) s Rozhlednou Bílá hora a kolem Váňova kamene dojdete do města Kopřivnice se světoznámým Technickým muzeem Kopřivnice Tatra a Muzeem Fojtství. 

Otevírací doba

- v zimním období je areál botanické zahrady uzavřen

Přístup

1. Příjezd autem - silnice 57 Valašské Meziříčí - Hodslavice, silnice 483 Hodslavice - Veřovice, silnice 480 Veřovice - Štramberk. Ve Štramberku odbočit doleva na ulici Nádražní. Zaparkovat na parkovišti u základní školy. Pokračovat pěšky asi 700 m ulicí Záuličí a Hraničky.
2. Cyklostezky - ne
3. Turistické trasy:
   • modrá ▣ Frýdek-Místek - Hukvaldy - Větřkovice - Muzeum Fojtství - Štramberk - Botanická zahrada a arboretum Štramberk
   • 300 m východně od červené ▣ Velký Javorník - Hodslavice - Kojetín - Nový Jičín - Štramberk - Lichnov - Frenštát pod Radhoštěm - Trojanovice
4. Naučné stezky - NS Štramberk

Další fotografie

Mapa

GPS zem. šířka: 49.58829   zem. délka: 18.12713

Kontakt

• Majitel a provozovatel: Petr Pavlík
• Telefon: 732 170 019
• E-mail: pavlikovi@email.cz
• Internet: arboretum-štramberk

Poznámka

Vstup do arboreta dvěma bránami:

Klíčová slova

• horolezectví
• jeskyně
• obojživelník
• opuštěný lom
• orchidej
• teplomilná vegetace
• vápencový lom
• vápenec