Práce v terénu skončeny

15.10.2010

Projekt Astronomické cestování byl z velké části postaven na práci v terénu, při mapování vybraných astronomických, přírodních a technických lokalit, památek a zajímavostí. Tato náročná práce byla ukončena a projekt se dostal do další etapy.

Po časově velice náročném sběru informací a podkladů o známých, méně známých, až téměř neznámých zákoutích ze všech částí Zlínského a Žilinského kraje a jejich nejbližšího okolí, byli i ostřílení turisté našeho personálního týmu překvapeni, kolik krásných, zajímavých a navštíveníhodných míst se v naší domovině nachází. Údiv se zdvojnásobil po dodání seznamu všech lokalit ze strany slovenského partnera.

Pro konkrétnější představu toho, kam nás všude Astronomické cestování zavede, jsme si zaznačili lokality do velké nástěnné mapy. Teprve po tomto úkonu na nás plně dopadla tíha toho, co jsme si naložili na bedra. Zároveň jsme si i přes relativně nevelkou vzdálenost nejzazších míst našich krajů uvědomili naprostou rozdílnost přírody, kultury a historie osídlení. To, že je Žilinský kraj rozlohou téměř dvakrát větší, než kraj Zlínský bylo patrné již  při zavěšení těchto dvou nástěnných map vedle sebe. Avšak při vyznačení lokalit do map barevně odlišnými značkami (výslednou mapu si je možno představit jako strategické rozložení vojenských sil v jednotlivých táborech znázorněné na mapách ve velitelském štábu před bitvou) se diametrálně lišil i charakter zvolených míst.

Na české straně jsme se tedy procházeli v zámeckých parcích a zahradách, navštěvovali muzea (a to i lokální, vzniklá během posledních desetiletí), radovali se z památných stromů a ostrůvků téměř původních lesů a luk, bývalých pastvin a lužních lesů okolo řeky Moravy chráněných proti devastaci lidí v přírodních památkách a rezervacích, obdivovali se technickým znalostem a výtvorům našich předků usnadňujících běžný život, ale i prospěšných celé společnosti, a jen občas si vystoupali na kopec, kde velmi často stávala také rozhledna. Na slovenské straně jsme naopak šplhali po horách, často i za pomocí lan a řetězů na obnažených skalních vrcholcích, abychom se následně kochali krásnou přírodou národních parků na úbočích hor, míjeli horské bystřiny s několika metrovými vodopády, obdivovali se nekonečným hladinám vodních nádrží a přehrad, jen z povzdálí sledovali nevyzpytatelná rašeliniště se specifickým ekosystémem a vlastním životem závislým na vysoké hladině vody, a stejně jako na české straně němě užasli před technickými dovednostmi předků, které činily život v náročných podmínkách jednodušší.

Diametrálně rozdílné také byly vzdálenosti a způsoby cestování. Hustotu sítě dopravní infrastruktury (především silniční a železniční) těchto dvou přilehlých krajů si člověk plně uvědomí při kombinování spojů vlaků a autobusů, a při samotné jízdě daným prostředkem - a to i osobním automobilem. Při honbě za co největším počtem lokalit, které jsme vám chtěli prostřednictvím našeho webu zpřístupnit, jsme volili jako dopravní prostředek především auto. Přejezdy mezi jednotlivými parkovacími místy u lokalit byly na slovenské straně několikráte časově i kilometrově delší, než na straně české. Dalším nejpoužívanějším dopravním prostředkem bylo kolo a samozřejmě také naše nohy dostaly pořádně zabrat, a to někdy i při několika desítek kilometrů dlouhých túrách.

Co však je na české i slovenské straně srovnatelné, je zájem člověka o astronomii a poznání, ať jsou přírodní podmínky nebo politický režim jakýkoli. Počet hvězdáren - ať existujících a fungujících, nebo zaniklých, u kterých pouze kopule na budově připomíná snahu člověka poznávat - a slunečních hodin, k jejichž správnému propočítání a nainstalování je nutná znalost zákonitostí naší sluneční soustavy souběžně se znalostmi geografickými a matematickými, je na obou stranách hranice přibližně stejný. I když tato místa nemůžou svou turistickou atraktivitou konkurovat zoologickým zahradám nebo  skanzenům, jsou důkazem toho, že člověk je tvorem snažícím se poznat, pochopit a vysvětlit vše, co je kolem něj. 

Z počtu necelé desítky lidí, kteří se terénních prací s cílem zaznamenat a podat vám co nejobjektivnější informace o úžasných místech krajů na obou stranách hranice účastnili, by každý mohl vyprávět své vlastní zážitky. Nelze neuvést útěk před stádem divočáků u Skály Mramůrka, probuzený strach z výšky na "vyhlídkové" plošině bývalé vojenské věže Jelenec v nitru Pralesa Javorina, vstřícné a srdečné přivítání ve Hvězdárně ve Veselí nad Moravou, zabloudění v lese při hledání pramene Rožnovské Bečvy, troubení jelenů při jelení říji nedaleko Velkého Rozsutce (1 609 m n.m.), jízdu lesní železnicí ve Vychylovce u Kysuc, občerstvování se z nezpočtu léčivých a chutných minerálních pramenů, zlověstné hučení vody dopadající z výšky třiceti metrů k vašim nohám u Šútovského vodopádu, roztržená nohavice psem nedaleko Pulčínských skal, obklopení stádem ovcí blízko Lednického bradla, nesrozumitelná navigace starousedlíků k některým místům (např. jeřábu oskeruše v Medlovicích), v neposlední řadě také podivné rozmary počasí při terénních pracích a spoustu dalších.

Pevně věříme, že vy si vaše vlastní zážitky a vzpomínky s přispěním našeho webu a našich tištěných brožur na těchto a dalších místech také vytvoříte.

« Zpět