Za „putujícím“ mlýnem

20.10.2020

Takzvané „větřáky“ se stěhovaly poměrně často. Třeba když dosavadní majitel mlýn prodal nebo pro něj našel vhodnější místo. Na malé vzdálenosti se posunoval pomocí dřevěných válců, při přepravě na větší dálku bylo nutné ho rozebral a na novém stanovišti zase složit.

Oblast Moravské brány a Oderských vrchů byla pro stavbu větrných mlýnů jako stvořená. Na rozdíl od těch vodních, jež závisely na kolísavém průtoku řek a potoků, větrné mlýny se zastavily zřídka – bezvětří tady bývá necelého čtvrt roku. Nejlépe se „větřákům“ dařilo v 19. století, jen na Bílovecku jich tehdy pracovalo okolo padesáti.

Jak ale postupovala průmyslová revoluce, větrným mlýnům v konkurenci parních strojů docházel dech. Některé shořely, jiné si lidé rozebrali nebo byly zničeny během války. Některé ale stojí dodnes, jako ten v Nových Dvorech u Bílovce na Novojičínsku – také on sem okolo roku 1910 doputoval z nedalekého Leskovce. Jeho větrné kolo má průměr 16 metrů a technické vybavení je původní, navíc stále funkční.

Blíže se s historií mlýna i mlynářského řemesla obecně seznámíte během kostýmovaných prohlídek. Průvodce v mlynářském úboru vám prozradí, komu se říkalo prášek, a přidá mnoho dalších zajímavostí. Sami si vyzkoušíte umlít trochu mouky a ochutnáte domácí chleba. Setkáte se také se skřítkem Jeronýmem z rodu mlynářů, který je ochráncem novodvorského mlýna.
Pozor, prohlídku je třeba předem si rezervovat!
www.kcbilovec.cz  
Zdroj a foto: www.technotrasa.cz; www.turistika.cz  

« Zpět