Umění zrozené z chudoby

09.02.2021

Spisovatel Anton Bielek jako první pojmenoval hornatou oblast Kysuc a středního Pováží slovem Drotária. Tedy země, která dala světu drátenictví, slovensky drotárstvo. Historikové tvrdí, že toto řemeslo způsobilo první hospodářský zázrak v dějinách Slovenska. Přitom se zrodilo na konci 18. století jako důsledek nouze – špatná hospodářská situace a neúrodná půda přiměly zdejší obyvatele, aby si vedle zemědělství hledali další způsob obživy.

Poté, co objevili drát, osvojili si a rozvíjeli technologie jeho zpracování a nacházeli nápaditá využití. Zprvu to byli vandrovní žebraví opraváři, kteří dům od domu nabízeli své skromné služby. Zpočátku se jednalo zejména o opravy nádobí, později o hotové výrobky − drobné domácí potřeby, například pasti na myši, náhubky pro zvířata, cedníky, kuchyňské podložky, věšáky a klece pro ptáky. Za první světové války mnozí dráteníci přizpůsobili sortiment a vyráběli kostry pro dlahy.

Postupem času drátenictví povýšilo na umělecké řemeslo. Vznikaly lustry, náhrobní dekorace, květináče, náčiní do dýmek a jiné dekorativní předměty. Později úspěšní dráteníci zakládali drátenické dílny a začátkem 20. století i továrny. Stávali se podnikateli v příbuzných oborech, například v klempířství a železničním stavitelství.

Vymezená oblast Drotárie zahrnovala 156 osad, vesnic a měst. Dobové záznamy uvádějí, že v dobách největšího rozkvětu tohoto řemesla odcházelo do ciziny ročně až 10 tisíc dráteníků. Mnozí putovali světem v krojích, které jinde neznali, a tak se leckde stalo označení jejich profese synonymem národnostního původu. Slovák byl dráteník a obráceně.

Koncem roku 2019 se drátenictví dostalo na reprezentativní Seznam nehmotného kulturního dědictví lidstva UNESCO. V Žilinském kraji připomíná toto řemeslo a umění několik institucí. Z nich nejvýznamnější je Povážské muzeum v Žilině. V hospodářské budově z 18. století, která je součástí zdejšího Budatínského hradu, můžete navštívit Drátenický pavilon. Vzpomínku na slavnou tradici uchovává také Drátenické muzeum Jozefa Holánika Bakeľa v obci Dlhé Pole nedaleko Žiliny.

Víte, že...
...tradiční součástí Bartolomějských hodových dnů, které se konají vždy na konci srpna v Čadci, bývá drátenické setkání a přehlídka se slovenským názvem „Drôtománia“?
...v roce 2011 vzniklo drátěné Srdce pro Slovensko? Jeho hlavním autorem je potomek slavných dráteníků Juraj Šerík. Pod jeho vedením se do akce zapojilo přes 1 700 lidí ze zhruba 20 zemí, z nichž každý přidal několik oček. Srdce měří 138 krát 115 centimetrů, váží 12 kilogramů, je největší svého druhu v Evropě a dostalo se i do Slovenské knihy rekordů. Zemi našich východních sousedů reprezentovalo například na světové výstavě EXPO 2015 v italském Miláně.
...významný československý herec Jozef Kroner má svou drátěnou sochu v životní velikosti? Na počest rodáka z nedalekého Staškova ji odhalili v roce 2007 v Čadci. Herec má na sobě kostým své slavné postavy Tona Brtka z oscarového filmu Obchod na korze.

https://pmza.sk, www.obecdlhepole.sk

Zdroje: www.ireceptar.cz; https://zurnal.pravda.sk/; https://spravy.pravda.sk/; www.obecdlhepole.sk

Foto: https://zurnal.pravda.sk/, ČTK