23.11.2020
Jednokolejná trať měla původně vést ve 12 metrů hlubokém zářezu. Kvůli nestabilnímu geologickému podloží a nesouhlasu obyvatel Slavíče se zamýšleným rozdělením jejich obce na dvě části vrchní inženýr Karel Hummel navrhl vybudovat tunel eliptického průřezu o délce 258,9 metru a výšce 6 metrů.
Na stavbě v letech 1845–1846 pracovalo 2 500 dělníků nejen z blízkého okolí, ale i z Jeseníků a Slezska. Jako materiál použili kamenné kvádry s portály završenými atikovými nástavci. Výstavbě tunelu musely ustoupit dva grunty a osm chalup.
V roce 1873 přibyla druhá kolej, která vedla mimo tunel. V polovině 90. let 19. století už bylo zřejmé, že tunel je zastaralý a prostor druhé koleje bude rozšířen a rozšířen o další kolej. Provoz tunelu byl ukončen 30. května 1895. O třicet let později se stal obecním majetkem. Dráha se ho ráda zbavila, protože jí odpadly výdaje na jeho údržbu. Ještě v roce 1965 při projektování třetí drážní koleje se uvažovalo o využití tunelu, z realizace však sešlo, patrně jednou provždy.
Do dnešní doby se dochovaly oba portály a blízké terénní pozůstatky drážního tělesa. Samotný tunel je nepřístupný, ale při významných příležitostech – například během Dnů evropského dědictví – se otevírá pro veřejnost.
Zdroje: www.infocentrum-hranice.cz; https://search.seznam.cz/; www.atlasceska.cz
Foto: www.strednimorava-tourism.cz; www.infocentrum-hranice.cz; www.cestou-necestou.estranky.cz
22.01.2021
Takhle už ho na vlastní oči nikdy neuvidíte, jen na archivních snímcích. číst více
22.01.2021
Paříž má svoji Eiffelovu věž, Rožnov pod Radhoštěm na Vsetínsku zase Jurkovičovu rozhlednu.... číst více
21.01.2021
Černé, nebo Baltské? Poblíž Bělotína na Přerovsku teče voda do obou zmíněných moří. číst více