20.11.2019
Mlýn najdete nad soutokem řeky Odry a Bartošovického potoka na severním okraji obce Bartošovice na Novojičínsku. Komplex mlýna a náhonu se nachází mezi řekou Odrou a Dolním bartošovickým rybníkem. Mlýn byl poháněn doposud existujícím a fungujícím náhonem, který začínal stavidly na Odře a ústil do potoka pod mlýnem.
Přesné datum výstavby mlýna v Bartošovicích není známo. V roce 1828 přešel areál mlýna z rukou majitelů panství Meinertů do vlastnictví mlynáře Ignáce Bönische. V letech 1884 – 89 byl mlýn výrazně přestavěn do podoby patrové mohutné budovy se sedlovou střechou, s nárožími zdobenými bosáží a okrasnými špaletami oken. K mlýnu v pravém úhlu přiléhala patrová obytná budova členěná v patře pilastry a bosáží. Mlýn byl poháněn velkým dřevěným mlýnským kolem, na který byla hnána voda náhonem z řeky Odry. Za tímto účelem byl nad mlýnem vystavěn střechovitý dřevěný jez.
V zimě roku 1928 – 29 mlýn vyhořel. Ihned se započalo s opravami. Levá polovina mlýna byla nadstavěna o další polopatro a staré dřevěné kolo bylo nahrazeno v roce 1933 Francisovou turbínou. Mlýnice včetně přilehlé místnosti pro turbíny a agregát se zachovala dodnes. V roce 1990 byla mlýnice s turbínou upravena na malou vodní elektrárnu s generátorem.
V současnosti se zde pořádají kulturní akce, jako jsou výstavy, různé vernisáže a koncerty. Návštěvníci se zde také mohou během komentované prohlídky podívat na celé strojní vybavení od původní Francisovy turbíny, až k jednotlivým mlýnským strojům. To vše v chodu, propojeno koženými řemeny na transmisích a dřevěných řemenicích. A nejen děti se zde mohou podrobně seznámit s procesem výroby mouky.
Vodní mlýn je možné si prohlédnout po předchozí domluvě s majitelem, kterého mohou návštěvníci kontaktovat prostřednictvím webových a facebookových stránek.
20.01.2021
První tahací harmoniku dostal od rodičů v pěti letech. Jiří Sedláček z Litovle na Olomoucku... číst více
19.01.2021
Z cest po Americe se Tomáš Baťa vracel okouzlen velkostavbami. Továrníkův sen postavit mrakodrap... číst více
19.01.2021
Její vznik do značné míry souvisel s hlavním zdrojem obživy většiny obyvatel Bystrické doliny... číst více